Jantarová (amber) a světle jantarová (light amber) barva.
V létě 2009 byly v německém časopise Katzen Extra v sérii genetických článků („Amber und Light amber“) popsány nové barvy jantarová a světle jantarová. Toto neobvyklé zbarvení bylo dosud popsáno pouze u norských lesních koček. FIFe zbarvení uznává od roku 2005. První koťata tohoto zbarvení se narodila v roce 1992 ve švédské chovatelské stanici. Na první pohled se zdálo, že koťata jsou želvovinová. Avšak ani jeden z rodičů nenesl červenou barvu a koťata byla navíc samí kocouři. To samo o sobě vylučovalo možnost, že by koťata byla skutečně želvovinová. Protože ve Švédsku byla plemenná kniha novicům otevřena až do roku1988 a ve FIFe byla třída noviců pro norské lesní kočky otevřena až do roku 1990, uvažovalo se o možnosti, že do plemene byl vnesen ,,neznámý gen“ jiného plemene. Nejpravděpodobnější byla možnost v křížení skořicového genu od somálských koček. V roce 1994 se tyto neobvyklé barvy objevily i v jiné chovatelské stanici v Německu. U obou vrhů (švédský i německý) se vyskytovali společní předci. V následujících letech byla u norských koček v Německu prováděna testovací páření, která možnost meziplemenného křížení vyloučila. Výzkumy z let 2007 – 2008 prokázaly, že se jedná o zcela nový gen. Alela pro zbarvení amber byla označena jako bm (black modifier) a vědci se domnívají, že působí pouze na černou barvu. Není zatím známo, zdali se projeví i v součinnosti s dalšími alenami genu B – čokoládovou a skořicovou, protože tyto barvy se u NFO jako přírodního plemene nevyskytují. Tento gen je recesivní, což znamená, že jej musí nést a předat oba rodiče, aby se u potomstva projevil. Je umístěn na tzv. Prodluženém lokusu (extension lokus) a je znám s podobným účinkem i u jiných živočišných druhů. Koťata se zbarvením amber vypadají krátce po porodu jako černá (resp. modrá). V průběhu prvního roku však jejich barva světlá až do jantarového odstínu. Pouze na špičce ocasu zůstává původní černá nebo modrá barva srsti. Kočka se může vybarvovat po celou dobu tělesného vývinu, tedy do tří – čtyř let. Zbarvení amber je u norských lesních koček v intenzitě barvy variabilní. Některá zvířata jsou celkově světlejší, jiná naopak tmavší. Zvláštními znaky těchto koček jsou břidlicově šedé polštářky tlapek a světlé proužky na chodidlech. Norské lesní kočky zbarvení amber se mohou také pochopitelně vyskytovat i v kombinaci s bílou skvrnitostí nebo se stříbřitou. Jantarové a světle jantarové odstíny srsti byly doposud popsány ve Skandinávii, Německu a Nizozemí, první importovaný jedinec (kocour) je již také v České republice.
Časopis: Planeta zvířat, text a foto: Zdeněk Gorgoň
Žádné komentáře:
Okomentovat